FARNÍ INFORMACE

 

v  Prázdninový pořad bohoslužeb

Od 1. července platí prázdninový pořad bohoslužeb. Mše svaté jsou v úterý, ve čtvrtek a v pátek v 18.00 a ve středu v 7.30 hod. Nedělní mše svaté jsou v sobotu v 17.30 a v neděli v 8.30 hod.

Úřední záležitosti se vyřizují ve čtvrtek po večerní bohoslužbě nebo po domluvě v jiném termínu.

 

v  Sbírka

Dnes, v neděli 16. července je měsíční sbírka na opravy ve farnosti.

 

v  Žehnání jednoročních dětí

Také dnes, v neděli 16. července 2017 na závěr nedělní bohoslužby bude žehnání jednoročních dětí.

               

v  Farní kancelář

V době od 24. do 28. července bude farní kancelář mimo provoz z důvodu řádně čerpané dovolené.

V tomto týdnu úřední zaležitosti se budou vyřizovat v pátek po večerní bohoslužbě.

                 

v  Křest sv. v září 2017

Svátost křtu se v měsíci září bude udělovat:

• v sobotu  02.09.2017 v 16.30 hod. (obřad beze mše)
• v neděli   24.09.2017 v   9.30 hod. (obřad ve mši).

Ke křtu je nutné se přihlásit s rodným listem dítěte.

Společná příprava rodičů před křtem bude v sobotu 2. září 2017 v 9.00 hod. na faře.

                    

v   Poděkování

Děkuji za každou aktivní činnost ve farnosti v tomto týdnu.

Pořad bohoslužeb a farní informace jsou také na nástěnce.

  

 

Diecézní časopis OKNO – prosinec 2014

članek o farnosti ve Štěpánkovicích

 

Farnost Štěpánkovice

Po celoročním putování po farnostech ostravsko-opavské diecézi, zakončíme naše návštěvy na „Prajské“. V děkanátu Hlučín jsme dosud nepoznali farnost Štěpánkovice. Duchovním správcem je zde dvanáct let P. Mariusz Jończyk. V roce 2001 přišel do Kravař z diecéze Bielsko-Ziwiecké, kde rok kaplanoval po boku děkana P. Ladislava Cirkyta. Odtud zamířil v roce 2002 do Štěpánkovic, které jsou jen tři kilometry daleko. Obec s třemi tisíci obyvateli patří mezi místa, kde katolická tradice žije po staletí. Podle sčítání z října letošního roku, na nedělní mši svatou přichází okolo 800 lidí, což je 26 % všech obyvatel Štěpánkovic.

Katecheze pro děti i dospělé

„Potěšilo mě, že se výsledek od minulého sčítání před pěti lety drží. Je to jen o 26 lidí méně,“ uvedl  štěpánkovický farář, který vnímá, že se farnost omlazuje. „V kostele jsou mladé rodiny a na mši svatou přicházejí i ve všední den maminky s malými dětmi. Vzkřísili jsme také mši svatou pro děti, která je každou třetí neděli měsíci,“ doplnil otec Mariusz. Ve farnosti již šest let působí vedle chrámového sboru také mladší chrámový sbor, který se vytvořil z členů původní dětské scholy. Právě jejich zpěv doprovází bohoslužby zaměřené na nejmladší členy farnosti. Děti hojně navštěvují hodiny náboženství. Na místní základní škole vyučuje katechetka Pavla Halfarová osm tříd. „Devátou třídu učím sám přímo na faře. Letos je do hodin náboženství přihlášeno celkem 161 dětí,“ doplnil P. Mariusz Jończyk.

Duchovní život a především své znalosti o své víře se snaží prohlubovat skupinka dospělých, která se schází každý třetí pátek v měsíci po mši svaté na faře. „Lidé za mnou sami přišli, že by se chtěli začít scházet. Když taková prosba přijde od farníků, je mou povinností jim naslouchat a každou takovou iniciativu přijímat. Na večerní katecheze přichází od deseti do dvaceti lidí. Zveme mezi sebe i různé hosty. Měli jsme tady prezidenta Diecézní charity P. Jana Larische, bývalého vojenského kaplana P. Pavla Kuchaře nebo vězeňského kaplana P. Marka Pawlicu ze sousedních Kobeřic. Letos se chceme zaměřit na téma eucharistie,“ dodal farář. 

Spolupráce s obcí a spolky

Aktivity, které se ve farnosti v posledních letech ujaly, vznikly spontánně a lidé je přijali. Jednou z nich je aktuální společné slavení Mikuláše, které je spojeno nejen s nadílkou pro děti, ale také s rozsvěcováním vánočního stromu. „Ty věci vznikají spontánně, ze života. Spojili jsme naši oslavu svatého Mikuláše s akcí obce, která připravovala rozsvěcování vánočního stromu. Po mši svaté se scházíme před farou, kde stojí vyzdobený stromek. Máme připraveno 75 litrů svařáku a stovky perníčků pro děti,“ přiblížil kněz jednu z aktivit, která propojuje věřící i ostatní obyvatele obce. Na akci se podílejí různé spolky. Zahrádkáři pomohou s výzdobou stromku, hasiči zablokují dopravu a dbají na pořádek. Již týdny před svátkem sv. Mikuláše se ve farnosti pečou společně perníčky.  Ve spolupráci se zahrádkáři organizuje farnost také bohoslužbu na poděkování za úrodu. „V polovině září je u zahrádkářů vždy podzimní výstava. Tak jsem jim navrhl, že poděkování za úrodu můžeme oslavit přímo u nich. Na bohoslužbu před areálem zahrádkářů přišlo hodně lidí i s malými dětmi,“ doplnil otec Mariusz Jończyk. Za místními sportovci na hřiště se zase několikrát vydal průvod na Boží Tělo. Sportovci připravili důstojné místo s oltářem i baldachýnem a v rámci své sportovní slavnosti prožili i mši svatou. Obec žije bohatým spolkovým životem a život farnosti se s životem obyvatel natolik prolíná, že je třeba aktivity společně koordinovat. „Za rok je tady až šedesát akcí. Musíme své akce hlásit na obec, aby se předešlo tomu, že v jeden den bude najednou pět akcí,“ vysvětlil štěpánkovický farář. Propojit různé spolky a farnost se podařilo také při oslavě 100. výročí od ustanovení samostatné farnosti. „Před dvěma lety jsme u této příležitosti připravili farní den. Lidem se to hodně líbilo. Chtěli bychom jej opakovat vždy co dva roky,“ dodal kněz.

Historické zvraty

A jak to bylo se Štěpánkovicemi v minulosti? Obec původně patřila ke Knížectví opavskému Země slezské, která byla součástí Koruny české. Kostel sv. Kateřině Alexandrijské stojí ve středu vesnice na mírné vyvýšenině od roku 1756, kdy nahradil původní dřevěný kostel. Na jeho stavbu vydala kostelní pokladna 805 flórů a jeho patron kníže Lichnowský dodal veškeré stavební dřevo. V té době byly Štěpánkovice již za hranicemi Rakousko-Uherska. Součástí Pruska se stalo celé Hlučínsko po prohrané 1. slezské válce v roce 1742. Dlouhých dvě stě let byla historie obce propojena s dějinnými událostmi Německa. Přesto se zde dále mluvilo „moravsky“ a tímto jazykem – slezským nářečím češtiny – se také vyučovalo ve škole. Základem pro výuku byl slabikář, který pro tuto oblast vydal slezský buditel, kněz Cyprián Lelek z Dolního Benešova. Koncem 19. století však byly školy v „pruském Slezsku“ poněmčeny, ale „moravština“ se nadále používala při náboženské výchově a v kostele, protože tato část území nadále patřila k olomoucké arcidiecézi. Živou památkou na dějinné zvraty je svébytné nářečí i písně, které se zpívají jen na Hlučínsku. „Písně nenajdete v Kancionálu. Lidé je mají natištěné na lístcích. Zajímavostí tohoto regionu jsou tzv. prajské nešpory, které se zpívají na Vánoce, Velikonoce, na krmáš a odpust. Starší lidé to znají ještě zpaměti a s chutí nešpory zpívají,“ upozornil štěpánkovický farář na místní raritu.

Až v roce 1912 byla farnost vyčleněna z Kobeřic, kam celá staletí patřila. Seznam duchovních, kteří v obci žili a působili, je však starý dvě stě let. Prvním lokalistou tedy místním-lokálním knězem, byl P. Florian Kubetzko, který pocházel z Jihlavy. Farou se stala bývalá hájenka, kterou i s pozemky věnoval farnosti Eduard, kníže Lichnowský. Na místě hájenky nechal na vlastní náklady ve výši 800 tolarů zbudovat bydlení pro místní duchovní.  Dochovaly se i původní rozměry domova pro kněze. „4,5 rudbenů délky, 1,5 rudbenů šířky, o dvou pokojích, jednom čeledníku, jídelně a masivní kuchyni.“  Tolar byla ve své době velmi tvrdá měna, která se směňovala za dva zlaté, kterým se říkalo také floriny či flóry. Kolik metrů má jeden rudben se nepodařilo najít ani na Wikipedii.

Bohoslužby on-line

Jak zní „prajské“ nešpory v originále, si můžete poslechnout již o letošních Vánocích. Veškeré bohoslužby i společné modlitby z kostela sv. Kateřiny lze totiž sledovat přes internet. Kamera snímá presbytář od prosince roku 2011. Nápad přenášet on-line kamerou dění v presbytáři do počítačů po celém světě, reagoval na potřeby starších věřících. „Při návštěvách nemocných, jsem několikrát slyšel jejich povzdech nad tím, že už nemůžou být na mši svaté ve svém kostele. Mohli sice sledovat mši svatou v televizi nebo ji poslouchat v rozhlase, ale lidem chyběl ten kontakt s vlastní farností,“ uvedl P. Mariusz Jończyk. Právě před třemi lety se naskytla příležitost, jak lidem bohoslužby z kostela přenášet. „Dostal jsem leták od firmy, která nám instalovala na věž nové hodiny, kde nabízeli on-line přenosy. V té době se zrovna jen 200 metrů od kostela táhnul optický kabel s vysokorychlostním internetem. Obec jen nechala připojit přímo s kostelem,“ popsal kněz cestu k tomu, aby se obraz a zvuk pořízený při bohoslužbách dostal přes internet až na druhý konec světa. „Denně se k přenosu připojí sedmdesát počítačů. Nejvíce jich bylo 500 po odvysílání reportáže o vysílání v České televizi,“ uvedl otec Mariusz, kterého zájem o přenosy překvapil. „Chtěl jsem to hlavně pro ty naše nemocné lidi, ale mám zprávy až z českého velvyslanectví z Hanoje, že se na bohoslužby ve Vietnamu dívají.“ Senioři si kvůli možnosti sledování mše svaté přes internet pořizují počítače a tablety. Při sledování mší svatých nechtějí být jen pasivními diváky, ale podle čísla písní, které varhaník na začátku bohoslužby ohlásí, doma také zpívají. Oko kamery farníky ani kněze příliš neznervózňuje. Je totiž nastavena tak, že sleduje dění v presbytáři, kde je jen kněz a mininistranti, kterých mají ve Štěpánkovicích na seznamu jednadvacet.

Vitráže se svatými

Zasvěcení kostela sv. Kateřině Alexandrijské není zobrazeno na oltářním obraze, jako je tomu v jiných kostelích. Postava světice je ztvárněna na okenní vitráži uprostřed presbytáře. Není to však jediná vitráž v kostele. Po stranách patronky obce stojí sv. Josef a sv. Mikuláš. Vitráže jsou i v dalších oknech. U příležitosti blahořečení papeže Jana Pavla II. vyplnila jedno z oken vitráž symbolizující dnes již svatého papeže. „Napadlo mě, že bychom mohli do prázdného okna nechat vyrobit vitráž papeže Jana Pavla II. Farníkům jsem tu myšlenku sdělil a nechal jsem na nich, zda s tím souhlasí. Lidé to přijali a na její realizaci velmi rychle vybrali peníze,“ dodal kněz. Obraz papeže doplňuje jeho znak a heslo Totus Tuus. V loňském roce měli ve farnosti i ostatky letos svatořečeného papeže.

Příprava na primici

Kromě pořízení nového barevného okna a opravy těch, které kostel zdobily již v minulosti, se farnost v uplynulé dekádě pustila do postupné rekonstrukce celého kostela. „Když jsem tady přišel, tak jsem začal s úpravami v zákristii. Pokračovali jsme osvětlením, ozvučením, opravou zábradlí na pavlači, schodů a obložení okolo vnitřních stěn kostela. Před dvěma lety jsme opravili věž a příští rok v dubnu se pustíme do malování interiéru,“ naznačil otec Mariusz. Kostel bude do prázdnin jako nový. V červenci by totiž měla být ve Štěpánkovicích primice místního rodáka Marka Večerky. Podobnou slavnost zažila farnost naposledy v roce 1999. Tehdy byl na kněze vysvěcen P. Alfréd Volný, který je dnes ředitelem Teologického konviktu v Olomouci. Na událost se nebude farnost připravovat jen svěžími barvami na zdech kostela. „Celý rok se na událost připravujeme při společné modlitbě desátku růžence. Od května do října jsme měli fatimské pobožnosti. Modlíme se za bohoslovce, za jáhny a farnost bude prožívat duchovní obnovu. Nechceme tedy jen vymalovat kostel, ale přejeme si, aby i v rodinách byla atmosféra pro nová kněžská a řeholní povolání,“ dodal otec Mariusz.

 

Pavel Siuda.          

	ACTA CURIAE EPISKOPALIS      OSTRAVIENSIS – OPAVIENSIS        Plán diecézních sbírek v roce 2017         19.02.2017  7. neděle v mezidobí  Sbírka - "Haléř svatého Petra"   19.03.2017  3. neděle postní  Sbírka na potřeby diecéze 14.-15.04.17  Velký pátek  Sbírka na opravy chramů ve Svaté Zemi    Bílá sobota  (při adoraci u Božího hrobu)  16.04.2017  Slavnost Zmrtvýchvstaní Páně  Sbírka na kněžský seminář  21.05.2017  6. neděle velikonoční  Sbírka na TV Noe  04.06.2017  Slavnost Seslání Ducha svatého  Sbírka na Diecézní charitu  17.09.2017  24. neděle v mezidobí  Sbírka na církevní školy  22.10.2017  Den modliteb za misie  Sbírka na světové misie  19.11.2017  33. neděle v mezidobí  Sbírka - Den Bible                              ACEOO  02/2017, str. 8.